Portrét plemene "Nemecká doga"

– Historie – Nemecká doga/Great Dane – Povaha – Varianty zbarvení – Chov – Koupe – Ochrana zvírat – Charakteristika – Kontakty –

Historie

"Je videt, ale není slyšet."Temito slovy mi predstavil jeden starý chovatel své nemecké dogy. Tím charakterizoval jednu dùlezitou vlastnost svých zvírat: jejich klid, vyrovnanost a minimální sklon ke štekání. Typove toto plemeno mùzeme prirovnat ke vznešenému koni, v chùzi elegantní, lehce pruzný, vùci cizím nedùverivý, ale rodine je tím nejlepším prítelem.

Tyto rádky jsou pokus o popis plemene, které je pravidelne oznacováno jen  temi nejlepšími atributy. Dokonce i kníze Otto von Bismark vlastnil behem svého zivota nemecké dogy, o nichz existuje rada anekdot. Podíváme-li se blíze na Bismarka a jeho dogy pochopíme, ze dogy pro nej znamenaly více, nez jen symbol jeho postavení a majetku.

Nahlédneme-li hloubeji do historie, tak velcí psi byli vzdy podobní dogám. Bylo by ale troufalé všechny tyto psy povazovat za prímé predky naší nemecké dogy. Od Asyranù, Rímanù, pres Alexandra Velikého (on privedl tibetskou dogu do Recka) az k Peršanùm byli všichni psi podobající se dogám chováni a pouzíváni jako válecní psi. Jiz dríve byli oznaceni jako "Molossové".

Ve stredoveku byli dogovití psi pouzíváni predevším k lovùm velké zvere. Na území Nemecka jiz v 7. století byli chováni velcí masivní psi, kterí se mimochodem nazývali jako buldoci, psi pro štvanice, lovci medvedù, lovci divokých prasat atp. V Anglii bylo jiz v 16. století více plamen, která bychom mohli povazovat za prímé predky nemecké dogy.

Patrí sem (podle H.J. Swarovského) i mastif a irský vlkodav, kterí byli v 19. století predky anglické dogy. Byli to prevázne psi šlechty, nasazení na lov nebo na hledání zvere. Konec monarchie a vznik mešzanstva mel velký vliv na chování dogovitých psù.Význam velkých lovù casem opadl. Od té doby byli vyhledáváni stále více vetší hlídací a vodící psi.

zpet/zurück

Nemecká doga /Great Dane Jiz více nez 100 let se pouzívá pro nemecké dogy zvlášte pak na mezinárodních výstavách název "Velký Dán" (Great Dane), coz vedlo k tomu, ze nemálo lidí si myslí, ze se jedná o dve rùzná plemena. V praxi je to ovšem tak, ze se na evropském kontinentu chovají psi podle norem "Federation Cynologique Internationale". Tento plemenný standard (také nazýván FCI – standard) vychází predevším ze standardu nemeckého. Pres menší regionální rozdíly jako treba povolení tzv. kupírování uší v nekterých zemích, platí všude stejné vlastnosti pro jednotlivá plemena. Americký "Great Dane Club" má místy velmi prísné smernice. Pri chovu dog se skvrnami se smeji pouzívat jen psi, které mají skvrny ne vetší nez dlan. Bílý krk a bílá hruï jsou podmínkou pro povolení k chovu.

Na první nemecké výstave psù v roce 1863 byla predstavena plemena pod názvy "Dánská doga" a "Ulmská doga". V minulosti byly dánské dogy v barve cerné nebo modré. Vìtšinou pocházely ze severního Nemecka nebo z Berlína. Ulmská doga byla podle pravidel o nìco tezší. Jiz i dríve existovaly mezi nimi skvrnité dogy, které se nazývaly "Harlekýn".

Bianca "vom Gehrensee"

Pojem "Dánská doga" se odvozuje, podle W. Nouce, od francouzského prírodovedce Buffona (1707-1788), který prosazoval tento název pravdepodobne proto, ze v té dobe se chovaly zvlášte velké a silné dogy predevším v Dánsku. Nové plemeno "Nemecká doga" bylo zalozeno v roce 1880 na zasedání v Berlíne. O osm let pozdeji byl zalozen "Klub nemeckých dog" (Deutscher Doggenclub - dnes DDC 1888 e.V). Jako samostatný spolek chovatelù plemene je clenem zastrešující organizace VDH (Nemecký svaz chovatelù psù). Zápisy do chovatelského rejstríku jsou, az na krátká prerušení behem obou svetových válek, dokumentovány po celou dobu existence klubu od roku jeho zalození. To, ze se pro toto plemeno pouzívají dodnes dva názvy, má jiste své dùvody, které se dají najít v té ne vzdy pozitivní historii Nemecka.

Hlavní chovatelská základna pro nemecké dogy ci Great Dane se nachází v Nemecku. Kvalitní chovatelské stanice existují také v Belgii, Francii, Holandsku a Itálii, které mají vetšinou svùj pùvod v nemecké krvi, ale byly s velkou odborností rozvíjené dál.

zpet/zurück

Povaha "Jednou dogu - vzdy dogu", toto prísloví je pouzíváno chovateli nemeckých dog, kterí by mozná mohli zároven chovat ješte jinou rasu, ale nikdy by nevymenili "svojí" dogu. Jedním z dùvodù jejich presvedceni je i to, ze doga je ideální rodinný pes.

Bojar "vom Gehrensee"

Dogy se vzdy snazí líbit svému pánovi. Umí se velmi harmonicky prizpùsobit do "rodinné smecky" a vytvorit tak intenzivní pouto se svým pánem. Z tohoto dùvodu se nehodí chovat ji mimo dùm pána. Vùci detem je vzdy prátelská a dobrý spolecník.

Nemecká doga je obdarena takovou sensibilitou, jako asi zádné jiné plemeno. "Rec tela" svého pána umí tak dobre císt, ze bychom mohli predpokládat, ze její vnitrní pouto k cloveku je silnejší, jak všechno ostatní. Tím také trpí i krátkodobým odloucením. Toto silné pouto se rovnez posiluje tím, ze se jednoznacne cítí jako pánova pravá ruka a je pripravena ho kdykoli chránit.

Podle standardu FCI patrí nemecká doga k hlídacím, vodícím a obranným psùm. Vyzaduje se sebejistý, nevylekaný, lehce vychovatelný a ucenlivý pes s vysokou výdrzí bez agresivního chování. Vynikající schopnosti nemecké dogy jsou nepopiratelné, ale nemeli bychom zapomenout, ze presto zùstává psem, který se ve své smecce snazí o porádek tím, ze jako dominantní Alfa-jedinec stojí na vrcholu hierarchie.

Varianty zbarvení

Nemecká doga se chová v peti barevných variantách. K nim patrí: cerná, bílo-cerná skvrnitá, zlutá, zíhaná a modrá doga. Ke zlepšení jednotlivých barevných odstínù plemene jsou z casu na cas barvy v rámci sanacního chovu míchány. Dojde-li k nekontrolovatelné barve, pak je jím tzv. porcelánový tygr, v extrémním prípade mùze mít všechny shora uvedené barvy.

Vzácností skvrnitého zbarvení jsou šediví tygri a tzv. kabátové dogy . Šediví tygri mají šedivou základní barvu s nekolika cernými skvrnami. Kabátové dogy jsou "cernobílé", kdy cerná je na tele, hlave a krku. Pravidelne mívají bílé nohy, nekdy bílý krk a cástecne bílou hlavu. Porcelánoví tygri a šediví tygri patrí k tzv. chybným zbarvením, která nepatrí podle VDH na výstavu ani k chovu.

zpet/zurück

Chov

Jiz uvedené vlastnosti jsou cílem chovu, ale ty se musí nejprve vytvorit. I pro dogu platí, ze nemùze být lepší nez její pán.

Naucíme-li ji napríklad uz v mladém veku se prizpùsobit dopravnímu prostredku, mùzeme si pozdeji ušetrit znacne velké prostredky za její socializace. Jelikoz uz ve veku 6-ti mesicù není mozné nemeckou dogu zvednout, mela by do této doby co mozná nejvíce poznat ci znát. Z podobného dùvodu nedoporucuji udrzování velmi velkých ras v nájemních bytech, které se nacházejí výše jak v prvním patre a nemají k dispozici výtah. Problém je v tom, ze mladé dogy nesmejí stoupat po schodech a zranení psi to ani nemohou.

Chovat nemeckou dogu ve meste je mozné doporucit jen v prípade, je-li v blízkosti velký prostor pro vencení.

Grunewaldsee / cilý ruch i v zime

Bylo by dobré se zmínit o tom, ze existují rozdíly mezi dogami chovanými ve meste a na venkove. Dogy, které zijí a pohybují se na zahrade, címz se dostávají méne mezi lidi, jsou casto velmi ostrazité. Jedinci zijící ve meste jsou vetšinou více socializovaní.

Dùlezité pro dogy, které se stanou mestskými psy, je výchova chovatele.

Jestlize mohla fena vrhnout svá mlád`ata doma, mela k tomu speciální místo a v prvních trech týdnech zùstávala v úzkém rodinném kruhu, vytvorí se mezi zvíretem a clovekem pevné pouto. Z hygienických dùvodù a z dùvodu správného chovu na cerstvém vzduchu a slunci je lepší, kdyz se štenata chovají ve velkém ohrazeném prostoru. Tím se ovšem snizuje kontakt s clovekem. Cím déle zije štenata a pozdeji mladí psi pouze ve výbehu, tím vetší je pak investice pro nutnou socializaci.

Dobré podmínky pro výchovu mládete by mohly být napríklad v rodinném domku s pozemkem v blízkosti velkého prostoru pro rozbeh. Takto chovaná doga bude snášenlivá vùci jiným psím rasám a domácím zvíratùm. Bude-li mít tu moznost setkat se s menší smíšenou skupinou štenat, pak velmi rychle pozná charakter ostatních ras a tím se i prizpùsobí. Pro kazdou dogu je dùlezité, aby absolvovala výcvik se záverecnou /vodící/ zkouškou. Následne se mùze sportovne orientovaný chovatel v rámci akcí Klubu dog podílet na výkonnostním kurzu. Kurzù pro obranu by se doga nemela zúcastnit, neboz se tím vynucuje její "ostrost" a mohl by s tím být velký problém, kdyby byla chována jako ostrý pes v nesprávných rukou.

Velmi príjemným bodem pro chovatele je skutecnost, ze dogy nepatrí mezi ty, o které se musí intenzivne pecovat. Jejích srst je snadno udrzovatelná, mekká a lesklá. Nejvíce casu je nutné investovat pro jejich kazdodenní pohyb. Zde ani velký zahradní pozemek nestací. Kazdodenne, minimálne 5-ti km rozbeh, nejlépe bez vodítka, je základ pro ideální kondici a zdraví.

Vedle uvedených predností naší dogy by se ale nemelo zamlcet, ze náklady na ni nejsou zrovna ty nejmenší. V normálním prípade je zapotrebí asi 80 - 100 EUR mesícne na pokrytí veškerých nákladù.

Koupe

Abychom meli zdravého psa, dosahujícího vysokého veku, je dùlezité si presne overit, kde štene koupíme. Melo by být samozrejmostí, ze koupi provedeme az po zkoušce všech vlastností nabízených zvírat. Radou návštev v chovatelských stanicích a na výstavách si mùze i laik udelat dobrý prehled. Zodpovedný chovatel si vzdy, i kdyz se nejedná prímo o prodej šteòat, najde cas, aby mohl sdelit svoje zkušenosti a predstavit svoje vlastní chovatelské úspechy. Nabídky na krytí jsou na základe ceny (od cca 200 EUR) velmi lákavé. Následné ceny však nejsou podle toho tak jednoduše kalkulovatelné. Chovatel, který chová prísne podle pravidel Klubu dog a casto jezdí daleko, aby nakryl jen urcitá zvírata, nenabídne urcitì svá štenata pod 800 EUR.

Nìmecké dogy "vom Gehrensee" z C-vrhu

Az podle kvality štenat se dají posoudit rozdíly zvírat, která jsou vybrána k nakrývání. Malé drobné dogy s plochou hlavou nejsou pri krytí ojedinelým prípadem.

Bohuzel není téz pravidlem chovatelù z VDH, aby meli své vlastní chovné jedince. Casto vyuzívají práce jiných chovatelù. Z toho dùvodu bychom meli jako kupci brát ohled na to, ze dlouhodobý chovatel, který nemùze predstavit zádná svá zvírata, bude s velkou pravdepodobností neschopný nabízet kvalitní štenata. Jako první informace, jestli se jedná o vlastní zvírata, se nabízí srovnání mezi jménem chovatelské stanice a jmény zvírat. Pokud jsou ve vetšine jedinci z cizích chovù znamená to, ze tento "chovatel" bez velké snahy a práce vyuzívá pouze námahu a úspechy svých kolegù. Za prípadné neúspechy jsou potom prirozene odpovedni oni. Podle Christopha Stollovského ("Zivot psa v Berlíne") pozadují clenové VDH v prùmeru od 400 do 1000 EUR za štene. Ceny nemeckých dog nad hranicí 1000 EUR nejsou neobvyklé zvlášte u kvalitních skvrnitých výstavních psù.

Dùlezité pro zájemce o koupi štenete jsou také informace o zdravotním stavu rodicù. To platí specielne pro dysplazii kyclí. Toto dedicne podmínené onemocnení se díky špatnému krmení a nadmerné zátezi mùze rozvinout. Špatne vyvinuté kycle se velmi rychle opotrebují. Zpocátku to prináší bolesti, v konci potom neschopnost pohybu z dùvodu luxace kyclí. Z tohoto dùvodu jsou všichni chovní jedinci rentgenováni a dostávají doklad o stupni dysplazie jejich kyclí s ohodnocením: bez nálezu (0), prípustný (1), lehká dysplazie (2). Bohuzel v  Klubu nemeckých dog nastávají stále prípady, kdy jsou párovány i dogy s lehkou dysplazií.

zpet/zurück

Ochrana zvírat

Dodrzování zákona o ochrane zvírat a zabránení jejich týrání bylo vlivem ochráncù ješte posíleno v zákonodárství. Od roku 1987 nesmejí být kupírovány uši. Skvrnité dogy smejí být párovány od roku 1997 pouze jen s cernými dogami. Tím se nemohou rodit zádná bílá štenata, mající rodice stejných genù (zdvojený "merle gen=gen skvrnitosti), která jsou casto tezce postizená. Tito psi mají potom bílé telo i hlavu. V prípade krytí cerného jedince se skvrnitým se mùze vyskytnout také bílé štene, jestlize obe zvírata pocházejí z prokrízených chovù. Tato štenata ovšem mají vzdy skvrnitou hlavu a netrpí poruchami zraku ci sluchu. Velmi castým postizením trpí šteòata, která mají bílou hlavu spolecne se svetlýma ocima a která pocházejí ze zdvojeného spojení skvrnitých jedincù.

Dríve se u odpovedných poradcù chovu Nemeckého svazu chovatelù psù nedarilo prosadit presvedcení, ze psi s lehkou kycelní dysplazií mají být vyøazeni z chovu. Ze strany ochráncù zvírat je doporuceno zakázat chovnost pro zvírata s dysplazií se stupnem 2. Další plánované omezení chovnosti u modrých dog z dùvodu "syndromu modrých dog" ukazuje bohuzel na chybející znalost veci i u ochráncù zvírat. U modrých dog neexistuje ztráta srsti nebo zánety kùze zaprícinené modrošedým zesvetlením barvy. Tento problém dokazuje pouze, jak silné jsou pozice obou stran.

zpet/zurück

Nemecké dogy – Charakteristika

Pùvod: anglické dogy, dánské dogy, ulmské dogy, buldoci, psi pro štvanice, lovci medvedù, lovci divokých prasat

Klasifikace:

FCI – skupina 2 – pincové, kníraci / molossové a švýcarští salašnictí psi

Sekce: 2.1 molossové bez pracovních zkoušek

Rozšírení: celosvetove, populace dobrá

Charakter: klidný, vyrovnaný, prátelský k majiteli a predevším k detem, prítulný, citlivý, ostrazitý

Uzití: vodící, hlídací a obranný pes; výcvik ke stopování a obrane je mozný, ale k obrane není zádoucí

Péce: bezproblémová

Krmení: behem rùstu je potreba velmi vyvázené krmení, predevším u velkých plemen s obsahem proteinu pod 30% , u dospelého psa bez specielních nárokù

Výchova: dùsledná, ucí se rád a lehce

Pohyb: pouze na ohrazeném pozemku nestací, je potrebný velký rozbìh a pohyb

Výška: psi od 80 cm, feny od 72 cm, výška bez omezení

Váha: 50 – 90 kg Vìk: 9 – 13 let

Autor:

© by Guenter Diessel

Deutsche Doggen "vom Gehrensee" (UCI Oberhausen)

Tel.: Germany 030 / 9337015 oder 0171 / 8320312

Mail: gd@snafu.de